Bonita — co to vlastně znamená
Bonita je v bankovní řeči souhrnný odhad vaší schopnosti splácet. Není to jedno číslo, ale skládá se ze tří složek. Příjem — kolik měsíčně dostáváte čistého na účet a z jakého zdroje. Stabilita příjmu — jak dlouho ten příjem trvá a jak je pravidelný. Závazky — kolik už platíte na splátkách jiných úvěrů, kreditek, leasingů, hypoték a alimentů. Banka z těchto tří vstupů odhaduje, kolik vám každý měsíc zbude poté, co odečtete životní náklady a stávající závazky.
Pravidlo, které banky interně používají, vychází z poměru splátek k disponibilnímu příjmu. Pokud po odečtení všech současných měsíčních závazků a životního minima vaší domácnosti zbývá dostatek peněz na pokrytí potenciální splátky nové kreditky, bonita je v pořádku. Pokud by nová kreditka tlačila tento zbytek do červených čísel, žádost banka zamítne — i kdybyste jinak měli čistý záznam v registrech.
Scoring — jak banka převádí bonitu na číslo
Scoring je interní bodový systém, kterým banka zjednodušuje rozhodovací proces. Vstupy do scoringu jsou věk, vzdělání, profese, délka zaměstnání u současného zaměstnavatele, výše a stabilita příjmu, počet a stav závazků, historie splácení v bance, počet žádostí o úvěr za posledních 6 – 12 měsíců a samozřejmě záznamy v registrech. Každá banka má vlastní vážení a konkrétní algoritmus drží jako obchodní tajemství.
Pro klienta to znamená, že stejná žádost může v jedné bance projít a v jiné neprojít — banky se liší v tom, jakou váhu přikládají kterému parametru. Banky orientované na mladší klientelu odpouštějí kratší zaměstnaneckou historii. Banky se silnou sítí poboček a tradiční klientelou bývají citlivější na věk pod 25 let. OSVČ posuzuje konzervativněji téměř každá banka, ale některé na to mají specializované produkty.
Příjem — jaké druhy banka uznává
Standardní zaměstnanecký příjem (HPP) je pro banku nejjednodušší situace. Stačí potvrzení od zaměstnavatele ne starší 3 měsíců a posledních pár výpisů z účtu, kam výplata chodí. U domovské banky obvykle nepotřebujete dokládat nic, banka výplatu vidí ve své vlastní databázi.
Příjem ze zkráceného úvazku, dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP) banka rovněž uznává, ale s konzervativnějším přístupem — bere v úvahu kratší výpovědní lhůtu a horší stabilitu. Příjem ve zkušební době banky obvykle nezapočítávají vůbec, dokud zkušební doba neskončí. Pro žadatele, který je v práci první tři měsíce, je tedy rozumné s žádostí počkat.
Příjem OSVČ banka posuzuje primárně z daňového přiznání. Standardně se bere průměr za poslední dvě uzavřená zdaňovací období, někdy i za tři. Banka neuznává obrat, ale dílčí základ daně (po odečtení výdajů). To je důvod, proč OSVČ s vysokým paušálem často mají na papíře nižší bonitu, než ve skutečnosti vydělávají. Detail řešíme v textu o kreditce pro OSVČ.
Příjem z důchodu (starobní, invalidní) se uznává plně, pokud je v rozumné výši a doložený rozhodnutím o důchodu. Příjem z rodičovské, mateřské nebo nemocenské banky uznávají jen zčásti — počítají s tím, že tento příjem skončí. Pokud nemáte standardní výplatu vůbec, máte několik cest, které popisujeme v textu o kreditce bez prokazatelného příjmu.
Registry dlužníků — co banka vidí
V Česku fungují čtyři hlavní úvěrové registry. BRKI (Bankovní registr klientských informací) shromažďuje data od všech bank — vidí každý úvěr, kreditku, kontokorent, hypotéku a každou pozdní splátku. NRKI (Nebankovní registr klientských informací) sbírá totéž od leasingových společností, splátkových firem, telcom operátorů a některých e-shopů s odloženou platbou. SOLUS je sdružený registr se širokým záběrem — od bank přes nebankovní subjekty po dodavatele energií. CERD (Centrální registr dlužníků) je menší, ale některé banky do něj rovněž nahlížejí.
Banka při žádosti o kreditku si lustrace v BRKI a NRKI dělá automaticky a vidí kompletní obraz vaší finanční minulosti. Negativní záznam v registru znamená pozdní splátku, exekuci nebo neuhrazenou pohledávku. Existuje rozdíl mezi „technickým“ pozdním zaplacením o pár dnů a skutečným prodlením s několika měsíci. Detail rozebíráme v textu o registrech dlužníků.
Dokumenty — co u sebe potřebujete
Kompletní seznam dokumentů, které banka při žádosti vyžaduje, závisí na vaší situaci a na tom, jestli jste klient banky nebo nový žadatel. Pro orientaci uvádíme typický rozsah:
- Občanský průkaz — vždy, pro nové klienty obvykle i druhý doklad totožnosti (pas, řidičský průkaz)
- Potvrzení o příjmu od zaměstnavatele — ne starší 3 měsíců, na bankovním formuláři nebo ve standardním tvaru
- Výpisy z účtu za 3 – 6 měsíců — pro nové klienty, kteří dokládají pravidelný příjem na účtu mimo banku
- Daňové přiznání za 1 – 2 období — u OSVČ, často včetně přehledu pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu
- Rozhodnutí o důchodu — u seniorů
- Doklad o adrese — faktura za energie, smlouva o nájmu, pokud trvalé bydliště neodpovídá faktické adrese
- Souhlas se zpracováním osobních údajů — banka jej generuje sama, klient podepisuje
- Souhlas s nahlédnutím do registrů — bez něj žádost nelze posoudit
Klient domovské banky většinu dokumentů nedokládá — banka je má z vlastní databáze. Pokud máte u banky účet, kam vám aspoň 6 měsíců chodí výplata, žádost o kreditku v aplikaci je obvykle otázkou minut a banka rozhodne automaticky během několika sekund.
Typický průběh schvalovacího procesu
Časová osa od podání žádosti po aktivaci karty se výrazně liší podle toho, zda jste klient banky a zda jste standardní případ. Pro orientaci uvádíme dva typické scénáře:
Klient domovské banky, standardní zaměstnanec: žádost v aplikaci 5 – 10 minut. Schválení automatické v sekundách až minutách. Plastová karta poštou 5 – 10 pracovních dnů. Virtuální karta v aplikaci dostupná často hned po schválení. Aktivace 1 minuta. Celkem řádově do dvou týdnů.
Nový klient u nové banky, OSVČ nebo nestandardní příjem: sběr dokumentů 1 – 5 dnů. Žádost online nebo na pobočce 30 – 60 minut. Případná videoidentifikace. Posouzení žádosti ručně 2 – 5 pracovních dnů. Plastová karta poštou 5 – 10 pracovních dnů. Aktivace. Celkem řádově 2 – 4 týdny.
Schválení kreditky je hra s pevnými pravidly. Když pravidla znáte předem, vyhráváte podstatně častěji.
Co dělat, když banka zamítne
Banka má ze zákona povinnost vám důvod zamítnutí sdělit. Nejčastější důvody jsou: záznam v registru dlužníků, příliš vysoké stávající úvěrové zatížení (DTI — debt-to-income), příliš krátká pracovní historie, nestabilní příjem, příliš mnoho podaných žádostí v krátkém čase nebo prostě nedostatečný scoring podle interní metriky banky.
První krok po zamítnutí: zjistěte konkrétní důvod a poznamenejte si ho. Druhý krok: vyřešte ho. Pokud je důvodem záznam v registru, ověřte si výpis (BRKI a NRKI vám výpis vystaví na žádost, jednou ročně zdarma) a případně řešte odvolání. Pokud je důvodem nedostatečný příjem, nezkoušejte hned jinou banku — výsledek bude pravděpodobně stejný. Pokud je důvodem krátká pracovní historie, počkejte. Tři zamítnuté žádosti během půl roku jsou pro vaše scoring horší než jedna zamítnutá s pauzou půl roku.
Pokud máte už evidovaný dluh na předchozí kreditce, stávající úvěrové zatížení banka vždy vidí — postup řešení popisujeme v textu o dluhu na kreditce. Pokud banka zamítla pro nedostatek příjmu, alternativy popisujeme v textech o kreditce bez prokazatelného příjmu a o kreditce pro studenty.
Časté omyly žadatelů
„Když nedokážu doložit vyšší příjem, nadhodnotím ho v žádosti.“ Velmi špatný nápad. Banka srovnává údaje v žádosti s daty z registrů, výpisů z účtu a se zaměstnavatelem. Nesoulad vede k zamítnutí žádosti pro důvodné podezření z uvedení nepravdivých údajů — a tato zamítnutí se v některých registrech vedou jako negativní záznam.
„Nemám jiné úvěry, takže mi schválí cokoliv.“ Absence jiných úvěrů sice pomáhá, ale není automatickou propustkou. Banka vždy posuzuje příjem proti potenciální splátce nového úvěru. I bez jiných závazků nelze schválit rámec, který by jejich potenciální splácení dostalo žadatele do existenčních potíží.
„Když mám hypotéku a splácím ji bez problémů, kreditku schválí automaticky.“ Hypotéka je pro banku indikátor stability i indikátor zatížení. Pomáhá v hodnocení důvěryhodnosti, ale snižuje disponibilní příjem. Vliv je tedy ambivalentní a záleží na konkrétní výši hypotéky vůči vašemu příjmu.
„Když si žádám o nižší rámec, schválí mi kreditku skoro vždy.“ Toto je částečně pravda — nižší rámec znamená nižší riziko pro banku. Ale pokud je problém v registrech nebo ve výši příjmu, snížení rámce nepomůže. Banka kartu prostě neschválí.
Kam pokračovat
Pokud chcete detail o tom, co konkrétně banky vidí v registrech a jak s případným záznamem pracovat, čtěte text o registrech dlužníků. Pokud nemáte standardní zaměstnanecký příjem, projděte si kreditku bez prokazatelného příjmu. Pro celkový pohled na proces sjednání se vraťte na rozcestník jak zřídit kreditní kartu.